Víte, kolik máte společné DNA s okurkou?

Víte, kolik máte společné DNA s okurkou?

Minulý týden jsem byl u toho, když osmnáctiletý kluk před nadšeným publikem prohlásil, že do žádné školy už chodit nebude. Že na to nemá čas. Nebyl to žádný obyčejný kluk, byl to úspěšný mladý podnikatel, už se dokonce dostal na titulní stránku českého Forbesu. To je doporučení jako hrom, s tím se dá těžko polemizovat.

Přesto bych se o to chtěl pokusit.

Ve skutečnosti mi v tom nebrání ani tak ten Forbes jako spíš vědomí, že mladý podnikatel má celkem vzato pravdu. Zlobí mě to, ale nemohu to popřít. Tím spíš, že mám dvě děti v jeho věku a tím pádem velmi dobrý přehled, co se ve škole učí a jakým způsobem se to učí.

Do kterých podkmenů se člení členovci? Jak zní Lenzovo pravidlo? Je v souvětí „Pozorovala ho, jak se svléká“ vedlejší věta doplňková, anebo příslovečná způsobová? Jaký je vzorec 2,2,4-trimethylpentanu? – Nesmějte se a neděste se; jestli máte maturitu, pak jste tohle všechno (a tisíce podobných věcí) někdy měli umět. Možná jste to opravdu uměli. Možná si to dokonce dodnes pamatujete. Ale spíš ne, protože k tomu nemáte žádný důvod.

Jenže to neznamená, že všechny podobné znalosti jsou neužitečné.

Věřím, že je například užitečné vědět, že všechny živé věci fungují velice podobně, že základem jejich fungování je cosi, co se jmenuje DNA a když se to použije jako měřítko, pak se člověk od hmyzu (tedy těch „členovců“) neliší ani ve 40 % – tak hodně jsme si blízcí. (S kterýmkoli jiným člověkem máte DNA shodnou z 99,9 %. S okurkou asi z 50 %.) A že poznání v této oblasti došlo právě v posledních letech tak daleko, že aplikovaná genetika bude brzy představovat byznys větší než celý internet.

Stejně tak je docela dobré vědět, že elektřina a magnetismus jsou dvě různé podoby téže věci a díky tomu, že té věci docela dobře rozumíme, funguje mimo jiné veškerá elektronika. Je dobré umět se ve své rodné řeči srozumitelně vyjadřovat. Je dobré vědět, co to vlastně lijete do motoru svého auta a co znamená to číslo 96 na stojanu čerpadla.

Nejspíš jste si všimli, že jde o tytéž čtyři příklady, jen jsem je trochu přeformuloval.

Znalosti jsou užitečné a vzdělání je nejlepší možná investice peněz a času, to budu obhajovat, co živ budu. Smysl vzdělání je jednoduše v tom, že vám zkrátí cestu. Bez vzdělání musíte všechno objevovat sami. Když jste chytří, dokážete to. Ale o kolik byste se k cíli mohli dostat rychleji, kdybyste přeskočili objevování objeveného! Namísto toho byste hned od začátku mohli postupovat terénem, který ještě není prozkoumaný a tím pádem je daleko napínavější a slibnější.

Důležitou otázkou je optimální šířka vzdělání. Život je krátký. Kvalitní vzdělávací program, ať je to na základní škole nebo na MBA, poznáte paradoxně nejlíp podle toho, co v něm není. Víme, jak vařili dort pejsek s kočičkou a víme také, že dobré jídlo – opak jejich díla – se velmi často skládá z minimálního množství surovin; ovšem pečlivě zvolených, kvalitních a správně připravených.

Což neznamená, že místo moučníku dostanete dvě lžičky cukru. Vzdělání nefunguje příliš dobře, když se zaměří na úzce vymezenou oblast, když je příliš dobře přizpůsobené jedinému konkrétnímu problému – výsledkem je „hamburgerová univerzita“, ze které odejdete sice připraveni naprosto dokonale, ale jen na tu jednu jedinou věc: jak lepit hamburgery. (Někdy doslova. Taky vás tam naučí, že nemáte zapomenout na okurku!)

Vzdělání vás nemá naučit dělat jednu jedinou věc, ať už je to cokoli. Takové činnosti budou brzy dělat výhradně roboti. Vzdělání je k tomu, abyste dovedli reagovat na změnu situace ve velmi širokém rozsahu a vždy si poradili. Z toho důvodu musí představovat mix dovedností, které použijete hned a znalostí, které přímo nepoužijete možná nikdy; poskytnou vám však orientaci, která představuje rozdíl mezi robotem vycvičeným pro jednu činnost a podnikavým člověkem, který si ví rady vždy.

Některé školy tuhle úlohu plní zcela nedostatečně. Některé se o to snaží s přijatelnými výsledky. Ty nejlepší ji plní skvěle; takové ovšem zatím nenajdete v ČR. Nemusíme však mluvit jen o školách. Stejná pravidla platí pro jakékoli vzdělání, samostudium, kursy, firemní školení, cokoli. Platí i pro situace, kdy se vzděláváte prostě tím, že žijete, chodíte po světě, všímáte si a přemýšlíte. I to se dá dělat líp nebo hůř.

A právě těmito pravidly se řídíme v iCollege, právě takto se snažíme sestavovat naše učební programy a nastavovat náš styl práce. Věříme na dobře dávkovanou kombinaci okamžitě použitelných dovedností a širších kontextových znalostí, věříme na vzdělání formou dialogu. Nevěříme, že škola je mrtvá; ale musí se provozovat správně. Přidejte se!

Mimochodem, všimli jste si, v čem spočívá hlavní rozdíl mezi těmi ryze školními otázkami (Lenzovo pravidlo, členovci, trimethylpentan…) a jejich širší formulací? V tom druhém případě se odpovědi nedají vygooglovat a nalézt ve Wikipedii, protože na začátku není ani jasné, co vlastně hledáme. To je taky jedna dělicí čára. Přesně formulované otázky dostáváme jen ve škole. V životě si je musíme vymyslet sami. (Odpovědi pak bývají často jednoduché. Otázky, to je ta těžká věc!) A to je to hlavní, čemu bychom se všichni měli po celý život učit.

Photo by Harshal Hirve on Unsplash

Recent Posts
  • Alternativní doktorka

    Jelikož život vznikl z řas a sinic, tak DNA budeme mít z části společné se vším přírodním.

    • Frolda

      Hezká ukázka toho jak “vzdělání” indoktrinace funguje v praxi.. Věta, co jste napsala nedává smysl- ale učili to ve škole, že? :)

      • Libor Zajíček

        Mně to dává smysl, ale nedává ho ta vaše první věta.

Contact Us

We're not around right now. But you can send us an email and we'll get back to you, asap.

Not readable? Change text. captcha txt
oliver-cole-232552